Na finále se těší Pražané

AKTUALIZOVÁNO I přes celodenní déšť dorazila do Svítkova solidní návštěva a závody si musela užít. Každá chvilku tahal (pilku) a výsledkem je vítězství Olympu v poměru 46:44, přičemž Zlatá přilba se může zlobit jen sama na sebe. Dorazily všechny avizované hvězdy a byl to právě Nicki Pedersen, jehož 16 bodů dotáhlo Olymp do vytouženého finále. Pardubický Zorro Zetterström získal k jedenácti bodům ještě dva bonusy.

Ačkoli pršelo, lidé přišli, hned v první jízdě se měl objevit ten, kdo je zajímal nejvíce – Nicki Pedersen. Pedersen odjel stejně rychle jako Magnus Zetterström na výjezdu na protilehlou rovinu, ale Dán zrychlil a byl v trapu. Protože Zdeněk Simota poprvé a také naposledy dokázal porazit svoji protiváhu v rozpisu Lukáše Drymla, který se potýkal na začátku závodu s problémy s motorkami, svítilo na světelné tabuli skore 2:4. Stejným poměrem skončila i jízda druhá – juniorská. Matěj Kůs odjel nejlépe, prostor za ním kontroloval Václav Milík, ale přetržený řetěz zhatil veškeré naděje na remízu, Pavol Pučko se tak posunul za Reného Vidnera na třetí místo. Jak se později ukázalo, byl to jeden z rozhodujících momentů večera. Všechno vypadalo pro domácí růžověji po dalších dvou jízdách, nejprve Zorro Zetterström ve spolupráci s Alešem Drymlem dokázali neutralizovat Pedersena. V následující pak raketově od startu odletěl Matej Ferjan, jehož záda kryl Lukáš Dryml. Dvě výhry 5:1 znamenaly vedení po první sérii 14:10.

Leitmotivem druhé série byla dělba bodů, diváci viděli hned trojlístek. Dlouho to vypadalo, že o remízách nebude řeč, Aleš Dryml byl na startu lepší než Matěj Kůs a Václav Milík si jel pro jeden bod před Josefem Francem, stačila však chvilka nepozornosti v poslední zatáčce čtvrtého kola a zkušený Franc ji dokázal využít, čímž odmítl další navýšení převahy domácích. Tato  hloupá chyba nejspíše bude ještě dlouho Václava Milíka strašit ve snách, neboť právě zde lze vidět jeden z rozdílových momentů mezi oběma celky. Jedinou neremízovou jízdou tak byla sedmá v pořadí, dlouhán Dobrucki v ní dokázal tvrdým manévrem hned po startu zchladit Ferjanovy ambice na plný bodový zisk a sám si bez dalších komplikací uchránit čistou kombinézu a svému týmu pomoci snížit manko na dvoubodovu hranici.

Jestliže druhá série se nesla ve znamení křížů, následujících 5 jízd mělo průběh zcela jiný, všechny rozjížďky od v pořadí osmé do třinácté přinesly vítězství jednoho z týmů o čtyři body, tedy 5:1. Nejprve Pedersen a Dobrucki ukázali Zetterströmovi s Ferjanem rozdíl mezi polskou extraligou a polskou první ligou, pak však úřadovali východočeští sourozenci, kteří sice neměli ideální start, pohybovali se za Francem, ale na konci druhého kola vyhnal Lukáš svého protivníka k mantinelu, aby se sám dostal na vedoucí pozici, výhodnější stopu využil o několik metrů i Aleš, a podpořil tak mladšího bratra z druhého místa. Ještě před startem jedenácté jízdy poškodil svůj stroj Matěj Kůs, jeho mechanici stihli připravit náhradní stroj akorát tak rychle, aby se sympatický mladík postavil k pásce přesně s vypršením limitu dvou minut. Nejenže Kůs stihl do jízdy odstartovat, podařilo se mu ji i bez problémů vyhrát, v obráceném gardu se opakovala situace z nedělního MČR dvojic v Divišově. Zatímco pro tři body mířil Kůs, pro dva plus jeden spěchal Rafal Dobrucki. V jízdě následující dostal Václav Milík přetěžký úkol, měl sám vzdorovat duu Pedersen – Franc, jeho původně nahlášený parťák Matej Ferjan nestihl vyměnit karburátor a prošvihl tak limit dvou minut. Milík na zkušenější jezdce nestačil a Zlatá přilba si připsala další ztrátu čtyřbodové hodnoty. Tento deficit se jal refundovat tandem Aleš Dryml – Magnus Zetterström a vedl si úspěšně, nechal za sebou sehranou dvojici Kůs – Dobrucki. Český junior sice na Drymla podnikal ataky, ale při jednom z nich chyboval a musel přijmout čtvrté místo.

Nominované jízdy obsadili manažeři podle očekávání, vědomi si dvoubodového náskoku policejního klubu. Tuto ztrátu mohl hned ve čtrnácté jízdě smazat Ferjan, kdyby zbrkle neútočil na z třetího místa na Josefa France, neuspěl a navíc další pozici ztratil, čímž nechal odpovědnost za úspěch celé sezony na bedrech obou bratří. Ty čekal oříšek, museli porazit Kůse s trojnásobným mistrem světa Pedersenem o dva body, aby si vynutili dodatkovou jízdu o postup do finálového klání. Start zvládl od vnitřního okraje znamenitě Aleš Dryml, pronásledován Pedersenem hnal se vstříc úspěchu, za Dánem však zuřil boj o jeden bod, Lukáš Dryml si vedl o něco lépe, měl lepší pozici, avšak po souboji s ním Kůs upadl. Výpovědi dvou nejlepších českých plochodrážníků současnosti na tato téma se odlišují, z tribuny vzdálené několik set metrů to vypadalo, že ke kontaktu spíše nedošlo. Tak či onak, jízda byla opakována se čtyřmi závodníky. Ačkoli na hodinách svítila po celou dobu červená nula, byl z opakované jízdy pro nedodržení dvouminutového limitu vyloučen Matěj Kůs, protesty mu nebyly nic platné, musel se od startu pakovat. Pan rozhodčí Kubeš později celý incident v depu vysvětloval s tím, že svítilo světlo, jen nefungovaly hodiny, o čemž on informoval depo. Opakovaný start jízdy holohlavých závodníků znovu zvládl nejlépe kapitán české reprezentace Aleš Dryml, na něhož si brousil zuby Nicki Pedersen. Dán ve druhém kole dokázal využít otevřeného prostoru na vnitřku, a dal tak propuknout pražské radosti.

15. jízda očima Lukáše Drymla: „Ta trojka nebyla moc výhodná oproti dvojce nebo jedničce, Aleš odfrk krásně v tom finále a já jsem s nima taky odjel slušně, ale pak jsem v ten moment udělal špatný rozhodnutí, měl jsem jet rovně do toho materiálu a obtáhnout to venkem a byl bych tam, ale myslel jsem si, že Nicki to tam pustí přede mě a já bych musel klapnout a ještě bych si ustlal, tak jsem to chtěl dát pod něj a poslat to ve výjezdu ven, ale on jenom naznačil a hnedka se stáhnul zpátky, aby si hlídal svoji stopu a Aleše stihnul zavřít, Aleš ho sice opral krásně, pak ale udělal chybu a pustil Nickiho pod sebe.“

Řekli:
Aleš Dryml: Před závodem nám odešly dva motory, jeden Vaškovi Milíkovi, jeden Lukášovi. Bylo tam pár defektů, jednou Matej nestih dvě minuty. Prostě jsme asi neměli vyhrát. Bylo to takový divoký. Nebylo nám přáno, ale měli jsme na ně. S Pedersenem se dalo závodit? Jo, já jsem ho jednou porazil. Dneska jsem na něj dvakrát odstartoval. Poslední jízda, to bylo ode mě hloupý si to nechat takle otevřít, on ten výjezd měl prostě rychlejší a já už jsem s tim nic dělat nemoh’. Jak ses cítil na dráze? Byla divoká.

Josef Franc: Týmově velká spokojenost a myslim, že i pro lidi, že to bylo hodně napínavý. Já osobně jsem moc nezávodil, snažil jsem se, ale každej bod se počítá. Nebylo to nejlepší a já nemam tak rychlou motorku na takhle velkou a rychlou dráhu. Když pojedem do Prahy nebo kamkoli, tam se dá závodit. Tady je to o startu, navíc to v tomhle počasi nebylo jednoduchý. Jak vypadala dráha? Nebyla špatná, já jsem přijel ve tři hodiny a ta dráha byla suchá, i když pořád pršelo. Tam kde se závodilo, tam to bylo vyježděný, když člověk vyjel ven, tak to klouzalo.

Matěj Kůs: První jízdy dobrý, v pátý jízdě jsem udělal školáckou chybu, když jsem chtěl předjet Aleše, nasadil jsem to na venek, ale dostal jsem se do toho bláta, že mě předjel i Zorro. Poslední finálovou jízdu jsem byl vyloučenej, protože dvě jízdy předtim jsem si zkoušel start a spadnul mi řetěz a dopad jsem, tak mi vyskočilo rameno a zaskočilo zase zpátky. Jak jsem upad, tak mě to rozbolelo, do tý opakovačky jsem si to chtěl ještě protáhnout, odjel jsem a byl jsem vyloučenej za dvě minuty. Kdyby ty hodiny běžely, tak bych nikam nejel, ale protože svítila nula, tak jsem to neřešil. Já jsem si taky myslel, že nejsou puštěný hodiny. Jaká byla situace kolem toho pádu v poslední jízdě? Vypadalo to tak, že v první zatáčce pro mě nezbylo místo a nechtěl jsem to zabalit, chtěl jsem tam bejt za každou cenu, byl tam kontakt, skončilo to pádem, ale vysbíral jsem se z toho.

Rafal Dobrucki: Jeli jsme dobře, byli jsme rychlí. Trať nebyla kvůli dešti moc dobrá, vždyť vlastně půl závodu pršelo. Za normálních okolností je to dobrá trať, kde se dobře předjíždí, ale jak to vypadalo dneska, to nikdo nemá rád. Když jsem tu byl letos poprvé, tak byla perfektní. Myslím, že moje skore je docela slušné. Nezačal jsem nejlépe, udělal jsem nějaké změny, bylo to lepší, ale ne stoprocentní.

Matej Ferjan: Byl to opravdu těžký závod, byla tam jenom jedna stopa, a když jsi špatně odstartoval, tak bylo strašně složité předjíždět. Ve čtrnácté jízdě jsem udělal chybu, když jsem bojoval o druhé místo, ale spadnul jsem na poslední, protože venku to bylo hrozně mokré. Nevymlouvám se, tak to prostě v ploché dráze chodí. Co se dělo, když jsi byl vyloučen za 2 minuty? Chtěl jsem rychle vyměnit karburátor, ale myslel jsem si, že nejedu ve dvanácté, ale až ve třinácté jízdě. V čem byl dnes rozdíl mezi oběma týmy? Nebyli lepší, prostě jsme měli smůlu, to je všechno.

Lukáš Dryml: První jízda se mi nepovedla, ale bylo to ze čtyrky a hlavně se mi sypal motor. Na druhou jízdu jsem s nim chtěl znova s nějakou změničkou a bum, zase špatný. Už v první jízdě to nešlo, tak jak by mělo a když jsem najel na druhou, tak to bylo kaput úplně, tak jsem šel na třetí motorku. A ta byla oukej. Všechno v pohodě, dobrý jízdy, trochu mě mrzí, že mě vždycky Nicki odved, ale aspoň jsme měli dobrej tvrdej vingl, já jsem si dneska strašně přál mít tvrdej vingl s Nickim. On jel rovně, já jsem se pokládal na něj, ruka na blatníku a Kůsák si ustlal sám, sorry, ale ustlal si sám. Stejně byl pak vyloučenej. Dobrej, pěknej závod. Myslim, že jsme s bráchou nezklamali, nejsem si jistej, kolik kdo udělal bodů, ale ten tým nebyl vyrovnanej. Vždycky si tady stěžuješ na dráhu, dneska to bylo pro tebe lepší? Bylo to o technice jízdy, ne jako na betonu, kde kdo má motor, tak jede. To je pro mě lepší, já techniku zvládám perfektně. Na ty tvrdý dráhy jsem to neměl tak napasovaný. Dneska to nebylo tak tvrdý, tudíž nikdo neměl výhodu. Byla zábava, byl to těžkej závod, ale bavilo mě to, bavilo mě to víc, než když je tvrdá dráha. Kdyby něco takovýho bylo na Zlatou přilbu, bylo by to fantastický. Dneska to bylo o tom, kdo u toho umí přemejšlet a má dobrou techniku jízdy. Dneska to bylo vidět, že kdo to umí zajet, tak udělal body. Kdo je je zvyklej na betonovou jednokolejku, tak se malinko trápil, ale dneska to bylo úplně o něčem jinym než běžná plochá dráha v Pardubicích. Výsledek je pro mě strašný zklamání, já jsem do toho šel maximálně. V sezoně jsem měl během sezony trochu problém s koncentrací a motivací, dneska jsem do toho šel s tim, že to je strašně důležitej závod, jako kdybych šel do světovýho finále. Strašně mě to mrzí, holt byli lepší dneska.

Konečné výsledky:

ZP Pardubice 44
1 Magnus Zetterström 11+2 (2,3,1*,0,2*,3)
2 Aleš Dryml 12+2 (2*,3,R,2*,3,2)
3 Lukáš Dryml 11+2 (0,2*,2,3,3,1*)
4 Matej Ferjan  7 (3,2,1,1,M,0)
5 Václav Milík 1 (R,0,0,01)
6 René Vidner 2 (2)
7 Tomáš Suchánek NS

PSK Olymp Praha 46
8 Nicki Pedersen 16 (3,1,3,3,3,3)
9 Josef Franc 5+2 (R,1*,1,0,2*,1)
10 Zdeněk Simota 3+1 (1,0,0,1*,1)
11 Rafal Dobrucki 11+2 (1,3,2*,2*,1,2)
12 Pavol Pučko 1 (1)
13 Matěj Kůs 10 (3,2,2,3,0,M)
14 Richard Wolff NS

Jízda po jízdě:
1. Pedersen, Zetterström, Simota, L. Dryml 2:4
2. Kůs. Vidner, Pučko, Milík (R/2) 4:8
3. Zetterström, A. Dryml, Pedersen, Franc (R/4) 9:9
4. Ferjan, L. Dryml, Dobrucki, Simota 14:10
5. A. Dryml, Kůs, Franc, Milík 17:13
6. Pedersen, L. Dryml, Zetterström, Simota 20:16
7. Dobrucki, Ferjan, Franc, A. Dryml (R/4) 22:20
8. L. Dryml, Kůs, Simota, Milík 25:23
9. Pedersen, Dobrucki, Ferjan, Zetterström 26:28
10. L. Dryml, A. Dryml, Simota, Franc 31:29
11. Kůs, Dobrucki, Ferjan, Milík 32:34
12. Pedersen, Franc, Milík, Ferjan (M) 33:39
13. A. Dryml, Zetterström, Dobrucki, Kůs 38:40
14. Zetterström, Dobrucki, Franc, Ferjan 41:43
15. Pedersen, A. Dryml, L. Dryml, Kůs (M) 44:46