Billy Hamill: „Bylo těžké závodit proti Matouškovi.“

Individuální mistr světa z roku 1996 Billy Hamill navštívil páteční trénink Mitas Grand Prix České republiky v Praze. „The Bullet“ při té příležitosti ochotně odpověděl na otázky webu Speedway Fakta. Dějištěm rozhovoru byla stará klubovna stadionu na Markétě, kde si bezmála třiačtyřicetiletá legenda s úsměvem prohlížela staré plakáty se slovy: „To jsem já.“

MK: Co tě přivádí do Prahy?
BH: Jsem v Evropě kvůli kvalifikaci Speedway World Cupu, protože dělám manažera týmu USA. Přijeli jsme do Prahy, abychom viděli Grand Prix, ale nakonec závod neuvidíme, protože musíme ještě dnes odpoledne do Budapešti.

MK: Jak to vypadá s tvojí závodní kariérou? Myslel jsem si, že jsi skončil, ale před pár týdny jsem tě zase viděl v nějakých výsledcích.
BH: Stále závodím doma, hlavně pro zábavu. Líbí se mi, že stále sedím na motorce. Taky hodně jezdím silniční závody na okruzích v Americe. Je to moje vášeň.

MK: Když jsem před rokem mluvil s Gregem Hancockem, tak říkal, že americká plochá dráha je v možná nejhorším stavu v historii, souhlasíš?
BH: Teď nesouhlasím, ale v ten moment měl Greg pravdu. Asi před třemi roky jsem začal dělat tréninkové kempy pro děti. Od té doby, co to děláme, máme docela dost mladých závodníků a talentovaných mladíků z jiných motocyklových sportů. Takže teď máme dost dětí, které prochází naším systémem, takže vývoj je pozitivní.

MK: Tvůj syn také závodí, jak mu to jde?
BH: Je šikovný. Je mu třináct a závodí od té doby, co byl malý kluk. Roste v mladého muže a začíná si rozmýšlet, jestli to chce dělat naplno. Tvrdě pracuje, ale je pořád hodně mladý.

MK: Až bude starší, necháš ho odejít do Evropy, aby získal více zkušeností?
BH: Určitě. Pokud se rozhodně věnovat se ploché dráze na sto procent, tak ho určitě podpořím. Přemýšlíme o startu ve FIM Zlatém poháru mládeže na dvěstěpadesátkách příští rok. Sní o plochodrážní kariéře, ale má před sebou ještě spoustu práce.

MK: V kolika letech je pro mladého závodníka vhodné odjet do Evropy?
BH: Hodně amerických jezdců šlo do Evropy příliš brzy. I v osmnácti letech může být brzy, záleží na vyspělosti těch kluků. Doma nevyhrávají a stejně odcházejí. Důležité je, aby byli dominantními jezdci doma. Pokud nevyhrává v Americe, jak může očekávat, že vyhraje v Evropě?

MK: Psalo se, že budeš manažer amerického týmu i při semifinále mistrovství světa juniorských družstev v Německu, ale nakonec jsi tam nebyl, proč?
BH: Nemohl jsem tam být, protože vedu Hagon Shocks v severní Americe, to je moje zaměstnání. Takže nemohl jsem tam kvůli práci. Nemyslím si, že americká plochá dráha je momentálně připravena na podobný šampionát. Musíme ještě hodně pracovat. V tuhle chvíli tam nemáme co pohledávat. Zatím nemáme mladé závodníky, kteří by mohli závodit na mistrovství světa. Těm nejstarším, se kterými pracujeme, je patnáct nebo šestnáct. Mladším je dvanáct a třináct, takže to chce čas. Myslím si, že jsme v Německu ani neměli startovat, a příští rok asi startovat nebudeme. Za pár let možná budeme mít dobrý tým a budeme moci soupeřit s ostatními. Já jsem doporučil, abychom v MSJD nestartovali.

MK: Jaké jsou šance týmu USA ve Speedway World Cupu?
BH: Myslím, že máme dobrou šanci se kvalifikovat z Maďarska, i když to bude těžké, ale jsme toho schopni. Nebudeme mít Grega Hancocka, naší jedničku, ale z druhé strany, pokud to tihle kluci zvládnou bez Grega Hancocka, bude to velký úspěch pro ně i pro americkou plochou dráhu. Greg nás posílí v King’s Lynnu v červenci.

MK: Když jsi závodil v evropských ligách, jaký český závodník byl nejnepříjemnější soupeř?
BH: Bylo jich docela dost. Pokud říkáš nepříjemný, opravdu těžké bylo závodit proti Romanu Matouškovi. (směje se) Výborní byli Tony Kasper, Tony Šváb, s těmi jsem jezdil dlouho. Tomáš Topinka, proti němu a Hancockovi jsem tady v roce 1994 jel rozjezd o jedno místo ve světovém finále. Všichni ti kluci byli těžcí soupeři a respektuju je všechny.

MK: Jak hodnotíš současnou českou plochou dráhu?
BH: Mám českou plochou dráhu rád. Mám rád dráhu v Praze, když se dívám na Grand Prix, tak mám radši dráhy jako je tady nebo v Bydgoszczi. Ty opravdové plochodrážní, ne jednorázové. Mám rád tu historii, která se váže k Jawě.

MK: Víš něco o možnosti pořádání Grand Prix ve Spojených státech?
BH: Hodně se o tom mluví. Vím, že lidé z IMG si byli prohlédnout potenciální dráhy a věřím, že tam bude Grand Prix. Bylo by to fantastické pro plochou dráhu v Americe. Věřím, že to bude brzy.

Foto: Dragan Visnjic, www.dragec.net