Zdravý výlet do Polska

Řekl bych, že plochá dráha na celém světě prochází určitou krizí a určitě tomu nepomáhá ani to, co se stalo Darcy Wardovi. Ale stačí jeden výlet do Polska a člověk si řekne, není tak zle. Gorzowská GP byla báječná. Je každoročně, protože se na tamní dráze dá předjíždět kdekoliv – vnitřkem, prostředkem dráhy i kolem mantinelu. Při pátečním tréningu byla atmosféra v depu určitě poznamenána zraněním Darcyho. Jezdci postávali v hloučcích, diskutovali, usmívali se na sebe a asi by ani nechtěli závodit.

Gorzow2015-004Podejť by ne, vždyť takový průšvih se může stát každému, kdykoliv. Holder měl na sedadle výšivku se jménem Warda. Závod původně nechtěl jet a nakonec se patrně „proti své vůli“ dostal až do semifinále. Přátelské atmosféře vévodil Tai Woffinden, který snad každého individuálně pozdravil v jeho boxu a prohodil pár slov. Sympatické rovněž bylo, že se v sobotu po skončení závodu nekonal žádný ohňostroj. A tak, alespoň mně, kazil pohodu snad jen rozhodčí s letmými starty. Z celkem pěti čtyři nebyly. Jezdec prostě odstartoval, pásky se nedotkl. Tak co? To by Ivan Mauger ve své kariéře nemohl být obdivován právě za své starty.

Gorzow2015-001Obdobným potěšením pak bylo druhý den v Pile finále „Srebrneho kasku“, tedy závodu jezdců do 21 let. O jezdeckém umění polských jezdců této věkové kategorie nelze pochybovat, ale co mně nadchlo (již poněkolikáté) byla organizace závodu. Ten byl s nástupem, dodatkovou jízdou i vyhlášením odjet za rovné dvě hodiny. Mimochodem rozjezd byl právě o vítěze závodu a utkali se v něm 17-ti letí synové slavných otců Maksym Drabik a Kacper Woryna. Drabik jasně vedl, ale pak měl poruchu stroje a tak zvítězil Wroclavský Woryna. Ta organizace je prostě nedostižná a začíná už spouštěním dvou minut. Do té doby jezdci nejsou pouštěni na dráhu, pak se otevřou vrata a čtyři nedočkaví vlčáci se vřítí více méně najednou na dráhu. Vzpomeňte jak to probíhá u nás. Podle mého soudu je to jen o tom vyříkat si věci a nastavit je při rozpravě. Hodiny u startu pochopitelně samozřejmost, stejně tak jako hlášení dosaženého času po každé jízdě. U nás už ani na většině stadionů neuvádíme v programech rekordy dráhy. Ale ono těch maličkostí, které nic nestojí, je více. Výlet do Polska byl tedy určitě ozdravný a to nejen z pohledu ploché dráhy, ale i třeba výstavby dálnic nebo z jednotné politiky vůči EU atd.

foto: autor

Tento článek má: 789 přečtení

Napsat komentář