Autor článku: Sobota v Mariánských Lázních se vydařila po všech stránkách včetně té sportovní. Klobouk dolů před hlavními organizátory Jiřím Dubským (organizace závodu) a Mírou Musilem (dráha), kteří toto budují doslova na koleni. Ano před závody byly trochu problémy s dráhou, kdy se řešily kamínky na dráze, ale i to se ke spokojenosti především jezdců odstranilo. Pochopitelně závody trvaly hodně dlouho, přes pět hodin, ale to na dlouhé občas bývá a musíme připočíst dva těžké pády a k tomu jeden vrtulník. Trochu by se mohlo diskutovat o výši vstupného, jestli 330,- Kč nebylo na českého fandu moc. Ale za 5 hodin hodně dobré podívané? Na extraligu hokeje stojí lístky kolem 300. Ne, nemyslím si, že by při nižším vstupném přišlo více diváku.
Vlastní závody byly pěkné. Pochopitelně postup tří našich jezdců do challenge je úspěch a pozorovat France, Štichaura i Málka, jak to nadávají celé řadě startovního pole, byl zážitek. Mě však nejvíce zaujal ústup z pozic Německa. Ano, první dvě místa obsadili při smůle Fina Ahlboma Němci, ale myslím celkově. Před takovými deseti lety světovou plochou dráhu ovládali právě jezdci našeho západního souseda a podobně jako Rusové na ledech, jen zřídkakdy někoho do čelních pozic pustili. A je tedy dobře, že se v MS umísťují Finové, Francouzi, Holanďané nebo Angličani. A hlavně jedou dobře. A platí to i o finálových závodech.
Ještě slovo ke spíkrovi závodu Mílovi Čmejlovi. Ale jo, za pět hodin odvedl docela slušnou práci. V závěru si však neodpustil zbytečnou invektivu vůči všem novinářům, když doslova řekl „…..známe ty rádoby novináře, kteří to mají nastudovaný z internetu a víme jak to pak dopadne. Já to mám všechno v hlavě“. Ne, nevíme, jak to dopadne. Nedozvěděli jsme se ale například, kolik titulů mistra světa celkem má Ivan Mauger. Ale dvakrát jsme slyšeli, jak si poctivě vystál frontu na buřta. Inu každý má své priority a ty tituly jsou na internetu.