Bartosz Zmarzlik se již před poslední GP v Toruni stal mistrem světa na ploché dráze pro rok 2024. A to popáté celkem a potřetí v řadě, což se ve stoleté historii speedway podařilo pouze Ivanovi Maugerovi v letech 1968-70. Nedosáhli toho ani takoví borci jako Fundin, Briggs, Olsen, Nielesen, Gundersen, Rickardsson, Pedersen, Crump a další. Nejblíže k hatriku byl Rikardsson, když se mu mezi čtyři tituly v roce 2000 „namontoval“ Mark Loram. Podobně jako Zmarzlikovi Laguta v roce 2021. Pěti tituly vyrovnává polský jezdec Fundina a má na dostřel Maugera a Rickardssona se šesti tituly. Jsem přesvědčen, že je překoná. A to, jakým způsobem vyhrál v Toruni, to byl majstrštyk a dárek pro něho i všechny fandy
Zmarzlik jezdí naprosto famózně a to, co dokáže na dráze, není k vidění každý den. Pravda, letos měl trochu problémy, ale ostatní toho nedokázali využít. Problémy patrně nebyly s motocykly, i když změnil ladiče. Spíš si myslím, že to byly únavově psychické potíže. Jezdí již šest let na absolutním světovém vrcholu a bezpochyby na hraně rizika. Výsledky se od něj očekávají a to nejen v GP ale i v polských soutěžích a MS týmů. Je to zkrátka hvězda hvězd.
Trochu jsem pročítal polská média a tam je jednoznačně hodnocen jako neuvěřitelně skromný člověk a kavalír na dráze. Při letošním polském finále jednotlivců (tři závody), které se mu nepovedlo a skončil až třetí, opakovaně nechával u mantinelu místo soupeřům. Janowslki i další v podobných situacích nikoliv. Jak je možnost sleduji dění na polských stadionech na internetu. Nezažil jsem, že by po prohrané jízdě nepoblahopřál soupeři. Opět Janowski například před třemi lety v „Leszne“ uraženě utekl ze stupňů vítězů, protože vítěz Zmarzlik jel proti němu krapítko ostře.
Dost lidí říká, že titul v dnešní době nemá tu hodnotu jako před lety, že úroveň jezdců byla vyšší. Já si nejsme jist. Celosvětová plochá dráha jde celkově určitě dolů (počet jezdců, závodů atd). Na druhou stranu dříve bylo ve hře o titul 3 – 5 jezdců. Tvrdím, že dnes může vyhrát GP, snad kromě Huckenbecka, Kvěcha a Wožniaka (prominou), kdokoliv ze šestnácti členného pole. A držet výkonnost po celou sezónu už o něčem je.
Jiná otázka je, jak by se vše vyvíjelo, kdyby bylo finále jedno v jeden den tak, jako do devadesátých let. Asi trochu jinak. Zmarzlika lze porazit, ale ne porážet. Před lety FIM resp. tehdy BSI, aby přerušili hegemonii Poláků v družstvech, vymysleli SoN tedy závod dvojic se statusem MS družstev (???). Ono to platí dodnes, jen dvě země jsou schopny sestavit vyrovnaný čtyřčlenný tým – Polsko, Dánsko a snad i Austrálie. Takže možná nějaká revize tam odtud přijde. Ale myslím, že seriál GP je dnes takový obchod, že snad ne. Rovněž tak lze diskutovat, jak moc by mu komplikovala cestu k titulu ruská dvojice Sayfutdinov a Laguta. Ten druhý určitě. V polské extralize poráží více méně všechny stálé účastníky GP. Sayfutdinov patrně ne, protože střídá hvězdné okamžiky se slabšími. Například v semifinále ligy v Lublinu jel za Toruň tzv. tužku a dělal pouhé dva body.
Na závěr ještě pár slov k Janovi Kvěchovi. Přiznám se, že jsem byl trochu skeptický k jeho účinkování mezi elitou. Ale klobouk dolů, jeho tři až šest bodů, které v závodech dělal a několik vyhraných jízd, jsou na nováčka velice solidní. A jak v Toruni míjel Zmarzlika, no to se musí vidět. No ale jeho účinkování v GP je otázka. A nezapomínejme, že dnes špičkový jezdec Martin Vaculík v začátcích v GP také neexceloval. Ale opakovanými návraty se vypracovával mezi elitu. A tak to přejme i našemu jezdci. Těžko předpokládat udělení divoké karty. Jediná cesta tak je přes SEC (první místo) nebo přes challenge (čtyři místa). Jak už dnes víme, v Pardubicích to bohužel hrubě nedopadlo. Je to velká škoda.
Foto: FB Bartosz Zmarzlik
