Autor článku: 
Jan Klatovský se poprvé v letošní ledařské sezoně představil na domácích vodních plochách a hned měl v Mělicích hodně hektické a událostmi nabité odpoledne. Protože z Ruska ještě nedorazily jeho stroje, musel dát dohromady náhradní motocykl, na kterém měl posléze vyhrát všechny jízdy, do kterých nastoupil. Několik okamžiků poté, co sestoupil ze stupňů vítězů, si našel chvilku i na krátký rozhovor pro server Speedway Fakta.
MK: Jak vypadal z vašeho pohledu závod kvalifikace Mistrovství světa v St. Johannu?
JK: Smůla. Technika je úžasná, tenhle rok vyšly super motory klukům, co nám dělají mechaniky, to se povedlo úplně úžasně. Tam byla hlavně smůla, jak mě vyloučili v tom rozjezdu. Vždycky jsem to sváděl na něco jiného než na sebe, ale musím říct, že tohle jsem zkazil sám, svojí hlavou a svojí nervozitou. Ale jak se říká: „Člověk se z chyb musí učit“. A tohle se už příští rok stát nemůže.
MK: Jak hodnotíte svoje vystoupení na Mistrovství Evropy v Togliatti?
JK: Brácha je pěkně rozjetý, bráškovi to šlo. Mně ve druhé jízdě přestal jet motor, stalo se něco s elektrikou, pak mě odešla dvě přední kola, takže ve třech jízdách z pěti jsem šel na nulu a k tomu jsem vyjel tři body, takže tam byla velká smůla. Bráškovi to vyšlo, to byla paráda, jak se chytnul před světem. Teď uvidíme, jak se mu bude dařit ve světě. Pak jsou tam ty družstva a potom to zkusíme nějak dobojovat ve švédské lize, protože tam vedeme. Tam je to v Hammarby super příprava, protože Švédové nás už vzali mezi sebe. Je to o něčem jiném, když člověk na tom nesedí jednou za tři týdny, ale skoro každý víkend, to je potom suprovka.
MK: Jak hodnotíte šance v Mistrovství světa družstev v Berlíně?
JK: Zkusíme být co nejlepší. Šance by tam být měla. Každý říká, že tam je šance na placku. Já uvidím až tam, ty dva dny jsou takové nevyzpytatelné, může se dařit, nemusí se dařit. Máme nakročeno k nějakému dobrému výsledku, už jsme pár let měli ty čtvrtá a pátá místa, bylo by to krásné skončit s plackou. Byla by to i taková odměna pro našeho tátu a pro celý náš Klabo Team. Je za tím spousta práce a bylo by skvělé ohodnotit to nějakou medailí.
MK: Souhlasíte s tím, že máte s bratrem nejfotografovanější motorky v Evropě?
JK: (směje se) To je zásluha mého bratra a kluka, co s ním dělá design i třeba webových stránek a dalších věcí. Ani nevím, jak se jmenuje, ale je fakt nadaný a udělal nám tenhle design. Jedna firma v Táboře to polepuje, k tomu se teď dělá kolekce oblečení do tohohle stylu, to by mělo být připravené do konce února a bude to dostupné i fanouškům. Snažíme se, aby to bylo fakt líbivé.
MK: Co děláte celý rok mimo zimu?
JK: Jezdím motokros, Jihočeský kraj, jedu asi dva nebo tři poháry. Bráška se snaží jet dlouhou, když má čas nebo se mnou jezdí ten motokros. K tomu mě baví jízda na horském kole, s manželkou jenom tak rekreačně, máme hodně projetou Šumavu. Je důležité se pořád udržovat a něco dělat. Člověk nemůže jen tak vypnout a říct si: „Dobrý, prdím na to.“ To prostě nejde.
MK: Vy jako rodina jste taky připravovali nějakou dráhu?
JK: Ne, to jsme vůbec nestíhali. Stavíme motorky, pak se ještě snažíme, aby firma fungovala. Fakt to nestíháme. My jsme někdy prvního listopadu odlétali do Ruska na první trénink a další věci už nezvládáme, i když jsme chtěli.