Abeceda ploché dráhy – písmeno "C"

Kopřivnice – V dalším díle se podíváme na zub písmenu „C“. Cíl, Cardiff, Costa Mesa a další, to jsou jen některá slova, která najdete v dnešním díle našeho unikátního seriálu.Celidis Vasilis – jeden z nejexotičtějších jezdců, kteří startovali v naší lize. Závodník řeckého původu startoval ve 2. polovině 50. let v barvách ostravského kraje. Pocházel z početné skupiny řeckých a makedonských emigrantů, kteří po prohrané občanské válce na konci 40. let utekli před represemi do střední Evropy. Později zbohatl na chovu akvarijních rybiček, koupil si dva tahače Liaz a po pádu „černé junty“ neboli pravicového režimu v půlce 70. let se odstěhoval do Řecka. Ostrava tehdy (tedy v 50. letech) měla hodně pestré národnostní složení. Hannibal Pattermann byl německého původu a Vilibald Arabáš měl pro změnu polské předky.

Cardiff – metropole Walesu měla kdysi stálý ovál i tým, ale to už je hodně fousatá minulost. Do plochodrážního dění se vrátila díky odvaze pořadatelů Grand Prix z firmy BSI. Ti totiž riskli uspořádat GP Británie v roce 2001 na tehdy čerstvě dostavěném Millenium Stadium neboli stadionu tisíciletí, tehdy bezesporu nejmodernějším sportovním objektu světa (zatahovací střecha atd.). Je rozměrově dimenzován pro ragby, i když hostí i fotbal či koncerty. Speedway GP se ve velšském městě uchytila a má i vynikající návštěvu okolo 50 tisíc diváků rekrutujících se z celé Británie (a okolí). Dráha je tzv. jednorázová, vybuduje se na folii na umělém trávníku navezením materiálu.

cíl – obvykle následuje po 4 kolech, ale možné je všelicos. V počátcích se jezdily „koňské“ dávky typu deseti či více kol, tak je tomu třeba dnes i v Japonsku. I nyní bývají na klasické ploché dráze výjimky. Třeba na Zlaté přilbě je finále na 6 kol, podobně se jezdí i v Kalifornii a v britském Ipswichi už název Sixteen laps napovídá, na kolik se jede kol. Co? Vy neumíte anglicky ani počítat? Tak dobře, je to na 16 kol.

Pokud startmaršál omylem odmávne cíl až v 5. kole, platí průjezd 4. kolem a to jedno navíc už nehraje roli. Pokud ubere a odmávne už ve 3. kole, musí se jet repete. Jsou výjimky, kdy jezdec může bodovat, aniž by projel cílem – v případě tzv. technických bodů. Velice zřídka se stane, že ani jeden jezdec nevidí cíl. Vesměs to bývá při hromadné havárii (např. té v Bradfordu, která ukončila kariéru Erika Gundersena) nebo jako souběh více nešťastných náhod, třeba když v opakované jízdě krouží jediný jezdec a ve 2. kole mu praskne řetěz.

O cíli je možno ještě zafilozofovat ve smyslu plánu, výhledu, cíli snažení. Vypadá to jako prkotina, ale „tah na branku“ je to, co dělá ze špičkového jezdce mistra. Sezona je nesmírně dlouhá, vyčerpávající a otupující a jezdec, který nemá vypíchnutý cíl, hlavní priority, klíčové závody, v nich prostě a jednoduše nemůže uspět. Energii rozmělní do „nepodstatných“ ligových či dalších závodů a v rozhodující chvíli… Dokonale to vystihl Ivan Mauger, když řekl: Každé ráno, když se probudím, chvíli uvažuji, co dnes udělám, abych se stal mistrem světa. A stal se jím šestkrát!

Cradley – další nostalgické heslo. Klub Cradley Heath patřil k elitě britské ligy a jezdila za něj řada skvělých „rajdrů“, třeba americké duo Greg Hancock a Billy Hamill. Jó, bejvávalo. Stadion neexistuje, protože hlad po stavebních parcelách mu připravil osud stejný jako hromadě jiných.

cosi – něco záhadného, neuchopitelného, těžko definovatelného a přesto existujícího. Obvykle v podobě formulace, že tomu „cosi“ schází. Byli třeba v 70. letech u nás skvěli závodníci, ale to cosi je dělilo od Jiřího Štancla (II.). Dokázali ho porazit, ale ne porážet. A zas „cosi“ scházelo našim, aby se výrazněji prosadili ve světové elitě, prostě ten fousek, aby ve finálech nepaběrkovali po bodech, ale umisťovali se v předu. Dneska je takovým typickým příkladem Leigh Adams v GP – furt vpředu, ale ne nejvýš.

Cosi může být i v motoru, buď mu cosi chybí („Nejede špatně, ale…“), nebo v něm cosi zlověstně není v pořádku. Cosi tam zachrastí, cosi začne zvonit. Ajajaj, může to být prkotina, ale taky to může signalizovat pořádný průvan v peněžence!

Cegielski Krzysztof – polský jezdec takřka bílých blond vlasů a talent, který se vylíhne jednou za řadu let. Navíc na sobě tvrdě pracoval a spolu s partnerkou-manažerkou-mechaničkou Anetou věděl, kudy do světové elity. Na začátku 90. let to vypadalo, že brzy vystřídá Tomasze Golloba na postu polské jedničky. Ale těžké zranění ze švédské ligy znamenalo paraplegii, a ač se Krzysiek moc a moc snaží a tvrdě rehabilituje, pohybuje se většinou jen na vozíku. Přesto na żużel nezanevřel a stal se z něj uznávaný a ceněný televizní komentátor.

cukr – není špatné si osladit kafe, život nebo třeba bábovku, ale do paliva nepatří. Sem tam se tam octne a nikdo se k tomu nehlásí. Nejznámější aféra byla v roce 1979, kdy někdo takto vylepšil metanol Peteru Collinsovi v interkontinentálním finále MS.

Collins – jezdců tohoto jména bylo víc, ale nás zajímá bratrská pětice Peter, Phil, Les, Steve a Neil. Exhibičně jezdila i jejich sestra Ann, ale největší slávu udělal Peter, individuální mistr světa z roku 1976, kdy v polském Chorzowě před sto tisíci diváky dovedl Weslake k prvnímu titulu a ukončil desetiletou dominanci Jawy. O rok později byl opět na bedně, v upršeném Göteborgu byl stříbrný za Maugerem, když pro zranění startoval s nohou v sádře a po depu se belhal o berlích! Skvěle uměl i dlouhou, no prostě střelec světové třídy. Nejdéle z bratrského pětilístku vydržel Phil – až do poloviny tohoto desetiletí. Jezdil i Peterův syn Aidan.

Craven Peter – slavný britský jezdec 50. a 60. let. Tak slavný, že i když už odchází i generace diváků, která ho viděla, žije jeho sláva. Dvojnásobný mistr světa tragicky zahynul v Glasgow a Británie musela čekat celou jednu dekádu, než jej nahradil závodník stejných iniciál: Peter Collins.

Carter Kenny – nesmírně barvitá postava britské a světové scény. Jako mladíček z chudého severu Anglie si dokázal splnit svůj vysněný sen stát se jezdcem světového kalibru. Ve finále MS 1982 v americkém Los Angeles na stadionu Colliseum jej o titul připravil jen verdikt rozhodčího Toreho Kittelsena z Norska. Po tvrdém (ale popravdě nikoli bezohledném) ataku Bruce Penhalla skončil Kenny v bariéře a byl vyloučen, zatímco domácí jezdec získal druhý titul. Carter neunesl své emoce a vztah s manželkou: na rodinné farmě ji zastřelil a pak obrátil zbraň proti sobě.

Costa Mesa – legendární ovál v Kalifornii. Kraťoučká dráha (asi 200 m), rozměrově podobná jiným místním oválům. Díky jízdě skoro neustále ve smyku s blízkým kontaktem přišla na konci 70. let do Evropy skvěle jezdecky vybavená generace jezdců. Vedle Bruce Penhalla jmenujme třeba Bobbyho Schwartze, Denise Sigalose, bratry Kellyho a Shawna Morana atd.

centrum – je zajímavé (a zároveň smutné a o něčem vypovídající), že speedway nikdy a nikde moc nezakořenil v metropolích a stal se spíš „lokálním“ sportem, když mnohdy se jezdí v malých městečcích či na vesnicích. Praha s Markétou je výjimka potvrzující pravidlo. Ve Warszawě plošina existuje nyní jen teoreticky, ve Vídni už roky ne, v Budapešti taktéž, v Paříži dlouhá léta a v Amsterdamu pár let. V Moskvě se sice konala sovětská premiéra, ale pak se zde nepovedlo vybudovat stálý ovál, Londýn má po zrušení dráhy ve Wimbledonu jen Arena Essex Stadium vlastně za městem, a tak bychom mohli pokračovat. Trochu líp je od chvíle, kdy se závody GP začaly pořádat i na jednorázových drahách. Nejen že to vrátilo speedway do Kodaně či Stockholmu, ale ve druhém případě to i oživilo sport levých zatáček ve švédské metropoli.

Dalším problémem ploché dráhy je i to, že musela z center měst. U nás vesměs prohrála boj o ovál kolem fotbalového hřiště s atlety a politiky, kteří je vehementně podporovali, buď zanikla (Brno, Bratislava…) nebo se uchýlila někam do ústraní (Pardubice, Plzeň), případně tam rovnou vznikla (Chrudim, Slaný, Divišov, Mšeno, Krnov, Hradec Králové, Chabařovice, Sušice…). Další vyhánění (ve světě) zařídila přestavba řady stadionů na fotbalové „čtverce“, když se tribuny maximálně přibližovaly hřišti (třeba Wembley). A konečně své si přidaly i ekologické předpisy, stížnosti kolembydlících či rozvoj měst a zboření původní dráhy (Svitavy, řada britských oválů). I v Polsku je nyní trend odsouvat stadion na okraj, např. v Toruni má na místě dnešního stadionu vyrůst nákupní centrum a za prodej pozemků (plus další z městské kasy) vznikne nový stánek na periférii. Z našich drah tak v centru zůstává jen ovál v Březolupech – přímo na návsi, a pak v zastavěné obytné zóně pražská Markéta.

coura – něžné pohlaví to nemělo na ploché dráze nikdy jednoduché, bylo a je totiž v depu ve výrazné menšině. Na dráhu vesměs ženy a dívky nesměly, a tak jim nezbylo než se motat kolem, fandit a případně proniknout do centra dění oklikou skrz postel (tedy spíš sklopenou sedačku v autě, sprchy nebo křoví za depem. Jako se někteří jezdci chlubí počtem medailí a věnců, vyskytují se sběratelky jiných trofejí a třeba v Polsku či na Ukrajině být milenkou nebo aspoň chvilkovou matrací plochodrážníka je docela společenský úspěch (aspoň mezi vrstevníky). Mužským protějškem coury je coural, tedy ten jezdec, který si své soupeře může prohlídnout na startu (zboku) a pak v nájezdu do první zatáčky (zezadu).

cajky – slangový výraz pro: v širším pojetí pro věci obecně („Seber cajky, odnes je do auta, do dílny!“), v užším smyslu pro drobné věci, které se po závodech odmontovávají z motorky a umývají v naftě či arvě (šrouby a pružiny ze spojky, lamely, filtr atd.) nebo pro krycí deky motorky, které je potřeba už kvůli sponzorům ostříkat.