Autor článku: Naše mediální informace jsou poměrně ustálené a tak neškodí podívat se trochu do zahraničí, nejlépe do Polska. Noviny Przeglad sportowy přinesl dne 30.3. článek, který kdybych neviděl na vlastní oči, nevěří že to je možné. O co jde? Článek má titulek „Šílená licence“ a pojednává o znovuzískání závodní licence 46-letého Jacka Rempaly, který s aktivní činností skončil již pře léty.
Návrat na ovály oznámil krátce po tragédii, kdy na ovále zemřel jeho syn Krystian, poté co byl zezadu doslova sestřelen Kacperem Worynou, který na těžké dráze nezvládl motocykl. Jacek hned po tragédii veřejně obviňoval Worynu ze smrti svého syna a ohlásil návrat na ovály. Nic se nedělo, ale teď když licenci má se všichni bojí, aby nedošlo k další tragédii a Jacek Rempala se nemstil. Víceméně se dnes v lize s Worynou nemůže potkat, protože Rybnik je v extralize a Tarnow v lize první. Je možné, že v tom hledá únik z psychické frustrace. Ale většina aktérů se bojí. Jeho plán by se ne nezdařil bez podpory klubu tedy Unie Tarnow a vyjádření tří nezávislých psychiatrů. Jeho dřívější kolega z oválů Jan Krzystyniak k záležitosti říká: „ Udělení mu licence je šílenství. V poslední době nebylo na ploché dráze větší absurdity. Mám Jacka rád, ale nerozumím, co chce dosáhnout. Přece v Tarnowě může působit jako trenér a dejme tomu ve volných chvílích si na tu dráhu vyjet a závodit při tréningu. Jízda v závodech je přeci něco jiného a to on musí vědět. Aby se to neskončilo další tragédií“. No uvidíme.
Stejný list dne 6.4. uvedl článek o tom, že Hampel musí od polského svazu dostat další šanci na to, jet kvalifikaci o GP nebo ME. V semifinále Zlatého kasku skončil totiž až na desáté pozici. A tak se mluví o divoké kartě. Což o to, tu dostal letos pro GP Sajfutdinov, aniž by se zúčastnil jediného kvalifikačního závodu. Ale má potřebnou výkonnost, což Hampelovi po dvouleté pauze po těžkém zranění nohy stále chybí.
Naopak na ostrý útok postupu do GP se chystá veterán Piotr Protasiewicz. „Grand Prix to je můj cíl, který jsem si ještě nesplnil. Myslím tedy lepší umístění. Kdysi jsem nebyl připraven technikou ani mentálně, dnes mám jedno i druhé.“ Budiž toto přání sympatického jezdce Zielonej Gory vyslyšeno. Ale jednoduché by to v GP neměl, už jen se svými mladšími krajany Zmarzlikem, Dudkem, Pawlickim nebo Jankowskim. Dodejme že v cyklu skončil nejlépe čtvrtý při GP ve Wroclawy a to v roce 1997 a 2004 a má tři zlaté medaile s reprezentací Polska ve Světové poháru družstev. (Przeglad sportowy 1.4.2017)
Ve 14. čísle Tygodniku žužloweho se zase enfant terrible polské žurnalistiky Bartolomiej Czekanski navezl do trenéra národního týmu a současně manažera Zielonej Gory Marka Ceslaka, kterého léta nazývá „polevačkoyým“. To proto, že Ceslak je známý tím, že před závody na domácí dráze si sedne do kropičky a „dělá“ dráhu pro domácí jezdce. Tentokrát připravil při tréningu dráhu tak, jak sám řekl, že budou jezdcům nad mantinelem koukat je přilby. Když se vrátil z dráhy Protasiewicz, měl Ceslakowi říct „chceš nás Marku zabít?“ Zajímavost je, že i když se Czekanski do trenéra trefuje opakovaně, jsou přáteli a zajdou i na pivo. U nás dost nepředstavitelné. Tady se kritika nebere a nechce.