Autor článku: 
Ještě na ploše stadionu Horsta Dohma s plackou ze slitiny mědí a cínu na krku a šampaňským za krkem, hned poté, co přijali gratulace hloučku českých fanoušků, svěřili se Antonín Klatovský a Andrej Diviš čtenářům serveru Speedway Fakta, jaké to je být třetí na světě.
Antonín Klatovský byl po Franky Zornovi a Stefanu Svenssonovi třetím nejlépe bodujícím jezdcem berlínského víkendu a právě on přivedl český tým k medailovému umístění.
MK: Jaké jsou vaše bezprostřední dojmy po závodě?
AK: Dobrý. (směje se) Dobrý je za tři, že jo? Tak zaplaťpánbůh za ty dary. Měli jsme štěstí v neštěstí, jak se říká. Holt, brácha to odnesl, ale zase nám v té jízdě nahrálo, že se to pošouplo. Vyhrát 5:0 nad Finama a Jarf docela letěl. Zaplaťpánbůh, že Andrej bojoval a bodoval. Být tady jenom ve dvou bez rezervy, tak bychom měli problém. Hrozně pomohlo, že se u nás jezdilo. Je vidět, že to jde nahoru.
MK: S Jarfem jste měli už v sobotu souboj, při kterém létaly jiskry.
AK: On jel dobře, v Rusku nejel vůbec nic a tady se celkem rozjel. To Grand Prix každému jezdci hodně dá, je to škola. On je na motorce takový rozevlátý po dráze. Tady jel rychle každý. Koukni třeba na Pletschachera. Švédové byli celkem dobří oba, vlastně všichni tři.
MK: V jízdě s Německem vás s bratrem Pletschacher předjel na jedné rovince oba. Co se stalo?
AK: Když jede někdo třetí, tak vidí, jak si kdo najíždí. On to tam poslal, udržel lajnu a dal to tam vyloženě na drzouna. Ale zase v Grand Prix nic neukázal, tady byl doma a měl dobrý víkend, ale neměl k sobě tahouna, jako já jsem měl bráchu nebo teď Andreje. Je to prostě o týmech, není to o jednotlivcích.
MK: Byl jste vyloučen z jízdy proti Rakušanům, jak byste popsal tu situaci?
AK: Podle mě se trošku upísknul. Já jsem pod lajnou určitě nebyl. Myslel jsem si, že mě vyloučil za nebezpečnou jízdu, ale prý to bylo za přejetí čáry. Dneska si mě zavolal, že jedu agresivně nebo něco takového, no. Kašlu na to, Simon tady taky lízal sníh, ale vyloučil mě.
MK: Ještě bych se chtěl zeptat na to, jak jste spokojený s průběhem sezony?
AK: Sezona nezačala nic moc, byli jsme v Blagověščensku, tam se nám to sypalo, ne technika, ale spíš všeobecně pády a tak. Zbylý průběh sezony je dobrý a tohle (drží v ruce medaili) je odměna. Když to nejde na začátku, tak se to pak rozjede. Teď ještě Grand Prix, je teprve půlka Grand Prix, takže uvidíme. Tohle je takové odlehčení. Vrací se to, co jsme pro to udělali. V Grand Prix se vrací taková jistota, i když se pořád musí bojovat. Třeba v té poslední jízdě s Rusy už to nic neřešilo a já mám pořád před sebou polovinu Grand Prix. Styl ledů a techniky jde někam úplně jinam. Rychlé nájezdy a hodně složeno. Když to porovnám se situací z před deseti let, tak jsme někde úplně jinde.
MK: Někteří jezdci začali tuto zimu zkoušet motory GM, jak vy se k tomu stavíte?
AK: Ne, určitě ne. Za prvé je to o penězích, GM je jednou tak drahé. Navíc nám Jawa drží a fabrika nám pomáhá. Ladíme si, co my sami potřebujeme, máme první poslední, takže JRM super. GM nikdy, nikdy. Jedině JRM.
Výtečnou sezonu si užívá plnými doušky Andrej Diviš. Ke dvěma titulům republikového šampióna přidal v Německu bronzovou medaili z Mistrovství světa. Absolovoval celý nedělní program a přivezl důležitých pět bodů.
MK: Z výrazu tváře hádám velkou spokojenost, je to tak?
AD: Určitě, veliká spokojenost. Je to nádhera.
MK: Na co jste myslel, když jste najednou musel jet z pozice náhradníka v takhle důležitém závodě?
AD: Já jsem určitě chtěl jednu jízdu jet, svézt se třeba na konci s Rusy. Takhle to byl takový větší tlak. Já jsem s nimi jenom vezl, ale teď jsem prostě musel. Anton to prostě vede perfektně.
MK: Byl jste nervózní před svým startem?
AD: Ano, nervozita byla, ale zase první jízda byla hned s pěti body a to nás trošku uklidnilo.