Autor článku: Letošní pražská GP se určitě vydařila, zajímavých jízd bylo hodně. Viděli jsme hned 7x na startu české jezdce, ale Ti se v nejtěžší možné konkurenci neprosadili. Václav Milík bojoval určitě na maximum, ale na víc než dva body to nestačilo. Po závodech sympaticky přiznal, že to je nejen o motocyklech, ale také o zkušenostech. Vždyť s touto elitou se utká jednou za rok, pomineme-li občasné souboje v polské lize.
Mě však zaujala jiná zajímavá věc. Totiž souboj Hancock proti Janowskému ve čtvrté sérii. Oba měli před tím plný počet devíti bodů. Po startu šel do čela Hancock, ale už ve výjezdu ze zatáčky jej naprosto čistě Polák předjel. Hancock dělal vše možné, ale Janowského nedostihl, i když ten mu vždy u mantinelu na rovince nechal dost místa. Po projetí cílem si nejen pogratulovali ke krásnému souboji, ale dlouze si něco vysvětlovali. Ono se u nás moc neví o jejich dlouholetém přátelství.
Když byl Janowski ve Wroclavy ještě začínající mladý junior, zhlédl se v něm Hancock a patrně rozpoznal jeho talent. Začal jej podporovat, věnoval se mu a jejich spolupráce trvala i později v Tarnově. V roce 2011 byl v říjnovou sobotu po poslední GP v Gorzowě korunován mistrem světa Hancock a mezi prvními gratulanty byl Janowski. Druhý den se v Gniezně jel závěrečný díl MS junuiorů a na nejvyšším stupni stál Janowski. Mezi těmi, kdo dával mladému Polákovi hobla, byl i čerstvý světový šampion dospělých. Škoda je, že se v sobotu v Praze neutkali ve finále.
Foto: Petr Makušev