Autor článku: V naší české kotlině v současné době moc jezdců světové úrovně bohužel nemáme a bojím se, že v dohledné budoucnosti ani mít nebudeme. Ale nějaký ten klenot máme a je tím větší škoda, že některé zprávy o nich nám unikají, nevíme o nich a nemáme ani ponětí, jak jsou ceněni za hranicemi naší země. Já vím, že nelze srovnávat naší a polskou plochou dráhu co do celkové úrovně, počtu jezdců, finančního zabezpečení, úrovně jezdců a soutěží i mediálního prostoru a obrazu. Je to jako srovnávat náš a polský hokej. Ale přesto.
V jednom ze zimních čísel TŽ je téměř na dvě stránky článek o Václavu Milíkovi a jeden zírá, jakou tam má pozici a jak je ceněn. V úvodu autor článku Wojciech Koerber upozorňuje na naprosto ojedinělou věc, totiž to že za roky 2016 a 2017 se nestalo ani jednou, že by u Milíka bylo ve výsledkových listinách zapsáno písmeno. Tzn. že vždy dojel do cíle, aniž by byl vyloučen pro najetí do pásky, pád, poruchu stroje, zavinění pádu nebo dvě minuty. Autor hned v této fázi připomíná, ne že by se tam teoreticky to písmenko nedalo najít, maje na mysli loňské finále extraligy, kdy v barvách Wroclawi doslova poslal na zem v utkání v Leszně domácího Piotra Pawlického. Závod jsem viděl a je to pravda, měl jít ven. Ale rozhodčí jej nevyloučil – řev diváku byl obrovský. Tyto neskutečné statistky přičítá autor článku tomu, že Milík si věci pořádně srovnal v hlavě a také tomu, že je členem týmu Grega Hancocka s jeho v současné době hodně ceněným bezchybným mechanikem Rafalem Hájem.
Milík, kterého fanoušci ve Wroclawi přezdívají Arkadiusz podle fotbalisty Arkadiusze Milika,
je u severních sousedů hodně ceněn a všichni mu přejí stálé zakotvení v cyklu GP připomínajíc jeho třetí místo při GP vloni v Praze i třetí celkové místo v cyklu ME. To že je Václav Milík junior právě ve Wroclawy také není náhodou. Autor totiž připomíná působení otce Václava Milíka seniora v tomto klubu v devadesátých letech, kdy svými výkony i chováním byl velice oblíben funkcionáři i fanoušky. Doslova píše „Byl vždy po ruce a v patřičné formě. A nikdy neohrnoval nos, když místo v sestavě musel přepustit např. Tatumovi, Knudsenovi nebo Louisovi. Obdobně se etabloval i v Pile, Lodži a Opole. Není proto divu, že se funkcionářům Wroclawi zachtělo i Milíka juniora.
U našich sousedů velice těžce nesou zrušení letošního Světového poháru družstev a berou to jako akt BSI resp. FIM proti jejich federaci. Viní z toho také podle nich slabého šéfa FIM pro PD Armando Castagnu a nejen kvůli této záležitosti již déle požadují jeho odchod z funkce. Něco na tom pocitu ukřivděnosti bude, protože jedině Poláci mohou postavit plnohodnotný čtyřčlenný tým a možná že i dva nebo tři. SWC se konal od roku 2001 a ze sedmnácti ročníků 8x vyhrálo Polsko. Byl jsem vícekrát na finále v Gorzowě, Leszně i jinde a určitě to mělo svojí atmosféru, náboj i společenské ocenění. SWC by se měl uskutečnit ještě v roce 2019 v Gorzowě, neboť je to tam s BSI nasmlouváno.
Místo SWC bud letos tzv. Plochá dráha národů. Bude to závod dvojic v klasické podobě rozpisu na 21 jízd s dvěma semifinále (2. a 5.6.2018). První tři týmy postoupí do dvoudenního finále do Wroclawy (8. a 9.6.2018). Týmy budou mít náhradníka, ale jen juniorského věku. V Polsku se rovněž nelíbí nazývat turnaj dvojic Plochou dráhou národů a považují to za skandál. Argumentem FIM je, že se tak mítinky nazývají i v jiných motoristických disciplínách hlavně v motokrosu. A jen na okraj, FIM pro nasazení do této soutěže vydala Ranking jednotlivých týmu – ČR je devátá, když před námi je mimo jiné i Litva a USA a za námi už jen Franice, Německo a Itálie.