Autor článku: Minulý týden se světová plochodrážní elita sešla v Praze na stadiónu Markéta, aby zde změřili své síly v dalším závodě SGP a v pátek také v SGP2. V pátečním závodě byla k vidění jasná nadvláda polských mladíků. V sobotu v elitním SGP pak rozjařil slovenské, ale i české publikum Martin Vaculík, kterého stejně bereme u nás všichni jako našeho.
Perfektně pořadatelsky připravená Markéta přivítala diváky k letošnímu prvnímu závodu SGP2, tedy kategorie Mistrovství světa juniorů do 21 let. Loňský titul obhajuje Mateusz Cierniak a dával to znát už od samého začátku. Stejně s nim však jeli skvěle další polský mladík Bartek Kowalski, který v minulosti hájil barvy kopřivnického juniorského týmu. Ovšem i další „vlčáci“ se ukazovali v dobré formě. Třeba obrovské překvapení v podobě norského jezdce Mathiase Pollestada. Po prvních dvou jízdách měl plný počet bodů. Pak sice ztratil, ale do semifinále se probil. Stejně jako Dán Emil Breum, který měl po základní části závodu dvanáct bodů. Do semifinále tak šla polská trojice Cierniak, Kowalski a doslova s odřenýma ušima postupující Ratajczak. Doplnili je Nor Pollestad, Dán Breum, Australan Rew a Švéd Grahn.
Čeští jezdci byli v tomto závodě samostatná kapitola. Do závodu vstoupil skvěle Daniel Klíma a nalákal tak domácí fanoušky na další porci fandění. Tímto navnaděním to však bohužel pro Dana skončilo. Ve druhé své jízdě dojel poslední, ve třetí upadl a ve čtvrté se opakovala nula. Jeden bod z posledního měření sil už nepomohlo k ničemu, než jen třináctému místu. Co se dělo ví jen Dan, snad velká přemotivovanost a nervozita před vlastním publikem.
Podobně a ne-li ještě hůře na tom byl Petr Chlupáč. Začal nulou, přes dvě jedničky se vrátil k nule, aby závod zakončil druhým místem, což ovšem stačilo pouze na čtrnáctou pozici. Jak sám říkal, nemohl se dopasovat se starty a pak se těžko dalo předjíždět.
Zajímavou podívanou si připravil i náhradník Jarda Vaníček. Když v jedné z jízd zaskakoval vyloučeného jezdce, odstartoval jako raketa, šel do vedení, které postupně ztratil a na poslední pozici nakonec upadl. Škoda, ale byla to jeho první konfrontace s tak velkou plochou dráhou a velký díl na to m měla i nervozita.
V semifinálových jízdách pak za hvězdili mladí Poláci. Do finále se probila dvojice Kowalski a Cierniak a dokonce i Ratajczak. Finálovou čtveřici pak doplnil fantastický Nor Pollestad. Finálová jízda se pak stala jednoznačnou záležitostí Ciernaka, který zvítězil a zúročil tak mnoho rad od svého staršího reprezentačního kolegy Bartosze Zmarzlika. Druhý byl Bartlomiej Kowalski a bronz si doslova vydřel Damian Ratajczak. Polská hymna tak v pátek rozezpívala početné polské publikum a na tvářích jim vyskočily obrovské úsměvy.
O den později se brány stadiónu otevřely ve 12:30 a ti, co už dorazili, mohli sledovat kvalifikační trénink. Nejlepší kvalifikační čas předvedl v Praze Max Fricke a jako první si mohl vybírat startovní pozici. Hned za nim byli nejrychlejší Daniel Bewley a Patryk Dudek. Slovák Martin Vaculík zajel v kvalifikaci šestý nejlepší čas. To Vašek Milík se trošku trápil a nešlo to tak, jak by si představoval. Svědčil o tom i patnáctý čas v pořadí.
V základní části se závod nejlépe vyvíjel pro mladého Brita Daniela Bewleye. Měl totiž na svém kontě třináct bodů. Podobně se vedlo i Zmarzlikovi. Nebyly to sice vyrovnané výkony, ale body sbíral. Martin Vaculík taky začal jen tak vlažně. Po dvou jedničkách a dvou dvojkách přišlo jedno vítězství a postup do semifinále. Tam si postup zajistili i již zmiňovaný Bewley, Madsen, Holder, Zmarzlik, Lindgren a Dudek. O posledním místě do semifinále rozhodla až velká početní alchymie, jelikož Fricke, Janowski, Lambert a Doyle měli stejný počet osmi bodů. Rozhodla až pravidlo o více prvních místech a těch měl nejvíce (přesně dvě) Robert Lambert. Mohl se tedy radovat z postupu.
Semifinále bylo úžasné a mnoho lidí si v něm vykřičelo hlasivky. To co předvedl Martin Vaculík vyrazilo dech snad všem. Ze třetího místa předjel venkem ve velké rychlosti dva své soupeře a radoval se z postupu do finále. Tam se prokousali ještě Zmarzlik, Holder a Madsen. Ve finále už bylo vše jinak. Martin odstartoval jako raketa a vedení nepustil po celá čtyři kola. Druhý dojel ve finále Dán Leon Madsen a bronz vydřel Holder. Polské úsměvy tentokrát zamrzly, jelikož Zmarzlik zůstal na nepopulární čtvrté pozici.
Václav Milík, který startoval s divokou kartou obsadil se ziskem jednoho budu šestnáctou příčku. Vašek se vyloženě trápil. Jak již v mnoha rozhovorech a na své sociální síti říkal, již delší dobu se potýkají s technickými problémy. Po kvalifikaci do SGP v Žarnovici, která se mu vůbec nepovedla, se zdálo, že odhalili problém, ale bohužel tomu tak nebylo. Vaškovi přejeme, aby se znovu naladil do vítězící vlny a tu pak naplno zúročil v seriálu SEC Mistrovství Evropy jednotlivců. Náhradníci Jan Kvěch a Eda Krčmář se ke slovu v závodě nedostali. Polskými internetovými médii proběhla hláška, že proč nejel na divokou kartu spíše Honza Kvěch? Já myslím, že prostě protože pražský pořadatel se rozhodl pro Vaška. Ať už to bylo, jak to bylo, Honza jistě dostane ještě mnoho příležitostí a Vašek aspoň mohl udělat nové poznatky v soubojích se světovou špičkou.
Pořadatelský tým pražského klubu odvedl opět skvělou práci a připravil špičkový plochodrážní zážitek. I oba komentátoři Jirka Hejtík a Tomasz Lorek byli skvělí. Nebo vlastně všichni tři. Nedílnou součásti byl i Václav Procházka, který tyto dva hlavní skvělé doplňoval. Teď už nám zbývá jen se těšit na další ročník seriálu SPEEDWAY GRAND PRIX V PRAZE v roce.
text: Jana Wanková, Tomáš Wanke
foto: Petr Makušev