Závěr minulého týdne přinesl fanouškům ploché dráhy několik vydařených akcí. Středeční extraliga v Pardubicích byla báječná a přinesla řadu zajímavých soubojů. No aby také ne, když byli na startu takoví borci jako Laguta, Bewley, Vaculík, Kvěch, Žagar nebo Milík. Někdo na tribuně otevřel o přestávce diskusi, jestli by se peníze za tyto jezdce a určitě velké neměli dát radši mladým jezdcům. Myslím, že ne. On by na ty závody nikdo nechodil. A navíc ti mladí, pokud jsou vnímaví, by od těch paličů měli umět hodně věcí odkoukat. Naopak obdivuju a uznávám manažery týmů a další lidi, kteří ty peníze dokážou zajistit. Přece vidět na živo tu virtuozitu třeba Bewleyho je zážitek.
Do Pardubice přijel náš ME na ledě Lukáš Hutla a o přestávce mluvil o plánech na příští sezónu, v níž se chce popasovat s nejužší světovou špičkou. Pro propagaci této disciplíny neváhal předvést i ohřebovaný motocykl a s každým, kdo měl zájem pohovořit nebo udělat foto. Hodně sympatické gesto.
Ve čtvrtek pak bylo možno na internetu sledovat první závod mistrovství Polska jednotlivců v Toruni. Samozřejmě krásné závody, v nichž to Zmarzlik podobně jako v GP neměl vůbec jednoduché. Závod vyhrál Kubera před Dudkem a Zmarzlikem. Opětovně mě zaujalo naprosto korektní a kamarádské chování již pětinásobného mistra světa. Na rozdíl třeba od Dudka, Janowského aj., když je poražen, spěchá vítězi pogratulovat.
V sobotu se v Mariánských Lázních jelo mezinárodní mistrovství ČR na dlouhé dráze. Klobouk dolů před organizátory pány Musilem, Kadlecem, Šiškou, Tomanym a Rambouskem, kteří dokázali dát dohromady startovní listinu s dvaceti jmény. A ne ledajakými, vždyť Appleton, Tebbe, Spiller patří dlouhodobě ke světové špičce. Ale byla tam i řada dalších borců. Z našich jel báječně Macek (účast ve finále a páté místo). Mě osobně překvapil Linhart, který usedl za stroj po snad deseti letech a jel dobře (deset bodů a desáté místo). V závěru už trochu chyběly síly. Obdobně Michael Hádek. V první našlapané jízdě udělal tři bodu a škoda, že poté kvůli technice ze závodu odstoupil. Podnik neskutečně rychle utíkal a v podstatě za tři hodiny včet vložených jízd flat tracků bylo hotovo. I to svědčí o super práci organizátorů.
Po cestě vlakem z Mariánských Lázní se dala na internetu sledovat GP v Gorzowě Ale nebylo to ono, myslím kvalita přenosu. Jinak by se dala nazvat pohromou pro „československé“ závodníky. Oba skončili se zraněním. Zatím co Vaculík si pád způsobil sám a ze závodu odstoupil, Kvěcha v devatenácté jízdě doslova sestřelil Doyle. Kvěch sice do opakované jízdy nastoupil, ale byl evidentně otřesen. Obdobně v kvalifikační jízdě o finále nemohl s kolegy plnohodnotně soupeřit. Je to velká škoda, na finále by to asi nebylo. Ale hezky se koukalo na pořadí po dvou rundách, kdy se šesti body vedl se skalpy Vaculíka, Lamberta, Fricka, Thomsena a Michelsena.
Mě ale zaujala i jiná věc. Poláci se po ohlášení divokých karet pro letošní rok hodně hlasitě zlobili, že mají v GP jen dva jezdce a jsou tam třeba průměrní Huckenback, Kvěch aj. Ale popravdě řečeno, nějak nevidím v Polsku jména nových prvotřídních jezdců. Generace kolem Janowského, Hampela a Kolodzieje pomalu odchází a odpovídající náhrada v nedohlednu. On ani ten Kubera zase až tak super výkony nepředvádí. A vzpomeňte předloňské dost nevýrazné vystoupení Wožniaka, který vyhrál callenge a postoupil do cyklu. A v sobotu v Gorzowě jel na divokou kartu poměrně neznámý Paluch a náhradník Kowalski.
A do toho všeho hodně smutná zpráva z ruské Ufy o skonu Nikolaje Olegoviče Krasnikova. Informace o počtu jeho titulů MS jsou známé. Byl to pan jezdce a osobně myslím, že nejlepší v historii. Byla radost se na něj dívat při závodech, obdobně jako dnes na Zmarzlika. Párkrát jsem s ním hovořil a přišel mi z těch Rusů spolu s Polikarpovem nejsympatičtější. Čest jeho památce.
Foto: Miroslav Kövešlygety, Jiří Klindera, archív
