Autor článku: 
Vítězstvím Jana Jaroše skončilo čtvrteční semifinále MČR jednotlivců pod hlavičkou ČSMS. Mšenský závodník nasbíral v pěti jízdách třináct bodů stejně jako slánský Eduard Krčmář, oba se tak utkali v rozjezdu, ve kterém byl úspěšnější ten zkušenější ze soupeřící dvojice. Dodatková jízda musela určit i pořadí na třetím místě, které nakonec připadlo Martinu Gavendovi, jenž byl úspěšnější než slovinský host v českém šampionátu Maks Gregorič. Finále se jede znovu na Markétě v půli října a představí se v něm třináct postupujících ze semifinále.Konečné pořadí:
1. Jan Jaroš 13+3 (3,2,3,3,2)
2. Eduard Krčmář 13+2 (3,2,3,2,3)
3. Martin Gavenda 11+3 (2,1,3,2,3)
4. Maks Gregorič 11+2 (2,3,F,3,3)
5. Luboš Tomíček 9 (3,3,3,R,N)
6. Zdeněk Holub 9 (3,0,1,3,2)
7. Martin Málek 9 (2,3,2,1,1)
8. Michal Dudek 9 (2,2,1,3,1)
9. Michal Škurla 8 (1,0,2,2,3)
10. Roman Čejka 7 (1,2,2,R,2)
11. Patrik Nagy 6 (0,3,0,1,2)
12. Ronny Weis 6 (R,1,2,2,1)
13. Michal Průcha 4 (1,1,1,1,0)
—-
14. Ondřej Smetana 3 (T,1,1,0,1)
15. Karel Kadlec 2 (1,0,0,1,0)
16. Filip Hájek 0 (0,0,0,0,0)
17. Dominik Hinner 0 (M,N,R,N,N)
Jízda po jízdě:
1. Krčmář, Gavenda, Čejka, Nagy
2. Jaroš, Málek, Škurla, Weis (R)
3. Holub, Dudek, Průcha, Hájek (Smetana T)
4. Tomíček, Gregorič, Kadlec, Hájek (Hinner M)
5. Tomíček, Krčmář, Weis, Holub
6. Gregorič, Dudek, Gavenda, Škurla
7. Málek, Čejka, Průcha, Hájek (Hinner N)
8. Nagy, Jaroš, Smetana, Kadlec
9. Krčmář, Škurla, Průcha, Kadlec
10. Gavenda, Weis, Smetana, Hinner (R)
11. Jaroš, Čejka, Holub, Gregorič (F)
12. Tomíček, Málek, Dudek, Nagy
13. Gregorič, Krčmář, Málek, Smetana
14. Jaroš, Gavenda, Průcha, Tomíček (R)
15. Dudek, Weis, Kadlec, Čejka (R)
16. Holub, Škurla, Nagy, Hájek (Hinner N)
17. Krčmář, Jaroš, Dudek, Hájek (Hinner N)
18. Gavenda, Holub, Málek, Kadlec
19. Škurla, Čejka, Smetana, Tomíček (N)
20. Gregorič, Nagy, Weis, Průcha
21. Gavenda, Gregorič
22. Jaroš, Krčmář
Trošku je zvláštní smysl závodu, ze kterého postupuje 13 jezdců. A snad i 2 další jako náhradníci (?) Ale aspoň pro Karla Kadlece to smysl mělo. Potrénoval a připravil techniku na jiný závod. Kromě toho jsem se dočetl, že je tendence zkracovat dráhy pro travnatou a dlouhou dráhu, dokonce ke 400m i pod 400m.
http://www.speedwaya-z.cz/view.php?cisloclanku=2012082402
Jezdit dlouhou (travnatou) dráhu na tak malých oválch mi připadá úchylné. Ono bohatě stačí se podívat na některé prapodivné dráhy ve Francii (samá zatáčka, miniaturní rovinky), to je bída. Jinak nic proti Francii ani francouzským jezdcům. Ale zlaté klasické kilometrové ovály v M.Lázních i v Německu, to je skvělá klasika.
Já tomu článku na speedway a-z o Kadlecovi vůbec nerozumím. To se dá a může jezdit s dlouhodráhařským motorem krátkou dráhu a ještě k tomu MČR, neodporuje to předpisům ? Já jsem měl představu jako laik, že dlouhodrážní motocykl má jiný rám, asi delší, řadí se tam dvě rychlosti, motor asi bude mít jiné ladění, nebo dokonce jinou charakteristiku už z výroby, dlouhodrážní motocykl má snad navíc i odpružení. Vůbec mě neni jasné, jak se liší dlohodráhařská mašina od mašiny na trávu. Myslel jsem, že jsou konstrukčně stejné. Kdysi jsem se díval a Nizozemské stránky o travnaté ploché dráze, ale tam mají několik technických kartegorií motocyklů, moc jsem tomu nerozuměl, některé motocykly vypadaly jako endura, nebo motokrosové.
Rovněž nechápu, proč v Pardubicích pojedou dlouhodrážní motocykly vložené závody na krátké dráze. Přeci principem dlouhé ploché dráhy je jejích délka oválu, nikoliv šířka, která umožní startovat 6 jezdcům. Jde o delší rovinky, větší poloměry zatáček, jinou techniku průjezdu zatáček a vyšší rychlosti,řazení z 1 na 2 po rozjezdu, nebo se mýlím ?
Když travnatá dráha nemá délku dlouhé dráhy, ale má délku krátké, tak se jedná o krátkou dráhu?
Buď se budou dělit dráhy podle délky, nebo podle povrchu. Pokud podle obého, tak vznikne podle mého názoru příliš specializací tohoto sportu a všude bude jezdit jenom hrstka závodníků.
Já samozřejmě přeji dloudráhařům co největší množství závodů i v ČR a v podstatě mám raději dlouhou plochou dráhu než krátkou, protože je mě principem své organizace sympatičtější, kdy každý jezdí za sebe a né za x týmů po celé evropě.Ale jestli by to raději nechtělo třeba ještě jeden dlouhodrážní ovál v ČR, nebo jeden travní, třeba by se pak zvětšila v těhle disciplínách jezdecká základna jako u ledů. Já měl za to, že počátky všech těch zahraničních drah, jsou dostihové dráhy, ty jsou snad u nás také ? Klusácké jsou pískové a ty ostatní travnaté ?
Můžete mě prosím někdo vysvětlit rozdíly v motorech, motorkách, plochodrážních disciplinách a technických pravidlech, nebo dát odkaz na stránky kde je to česky vysvětleno.
Děkuji.