Speedway Fakta

Sobota v Mariánských Lázních se vydařila po všech stránkách včetně té sportovní. Klobouk dolů před hlavními organizátory Jiřím Dubským (organizace závodu) a Mírou Musilem (dráha), kteří toto budují doslova na koleni. Ano před závody byly trochu problémy s dráhou, kdy se řešily kamínky na dráze, ale i to se ke spokojenosti především jezdců odstranilo. Pochopitelně závody trvaly hodně dlouho, přes pět hodin, ale to na dlouhé občas bývá a musíme připočíst dva těžké pády a k tomu jeden vrtulník. Trochu by se mohlo diskutovat o výši vstupného, jestli 330,- Kč nebylo na českého fandu moc. Ale za 5 hodin hodně dobré podívané? Na extraligu hokeje stojí lístky kolem 300. Ne, nemyslím si, že by při nižším vstupném přišlo více diváku.

No určitě výborná a to po všech stránkách. Sportovní zpravodajství už dávno proběhlo a tak se zaměřím jen na některé momenty, které mohly zaujmout. Už příchod ke stadionu byl sympatický a bylo cítit, že se chystá velká věc.

V Berlíně bylo tentokrát opravdu chladno, ostatně jako v celé Evropě. Zejména čtvrteční individuální mistrovství  Německa bylo hodně drsné, protože k 16-ti stupňům mrazu foukal ještě silný vítr. I přes neúčast zraněného Bauera to byl závod hodně dobrý a přímý souboj o titul mezi Niedermayerem a loňským mistrem Weberem byl celá čtyři kola na krev.

No jedním slovem báječná. Odborníci říkali, že by se letošní GP měla zařadit k pomyslnému zlatému fondu světového speedwaye. Nelze než souhlasit. Organizačně všechno klapalo, jak má a některé jízdy byly opravdu lahůdkové. A řeknu vám, když šel po startu polský jezdec do čela, z řevu diváků až běhal mráz po těle. V této souvislosti musím poopravit kolegu Wernera Schauera ze Speedway A-Z – Narodowy stadion nebyl naplněný do posledního místečka, chybělo cca 5 tis. volných míst. Polská média uváděla kapacitu 54 tis. a přišlo 49. Ale to není podstatné.

Dostala se mi do rukou příloha polských novin Przeglad sportowy tzv. „Skarb kibica“ neboli Informační poklad pro plochodrážního fanouška. Je tam celá řada informací o jednotlivých klubech včetně délky dráhy, rekordu, o všech závodnících včetně jejich loňského bodového průměru hodnocení expertů atd. Mě však zaujaly informace o finančních rozpočtech klubů pro rok 2017. Jsou velice zajímavé. A dávají tušit, které kluby budou v letošním roce bojovat nejvýše.

V úvodu podotýkám, že tento článek není výsledkovým hodnocením MS družstev v Inzellu, to už jste dostali hned po závodech, ale spíš zamyšlením nad některými otázkami světové ploché dráhy, takový fejeton.

Obvyklou předehrou MS v Berlíně Wilmersdorfu bývá čtvrteční Mistrovství Německa. Nejinak tomu bylo i tentokrát. O pořádný kopec trapnosti se při něm postaral nestor a veterán ledových plochých drah Günter Bauer.

V čase písania tohto článku bolo jasné, že má v kapse ďalší titul vo svojej zbierke,ktorá aj napriek jeho mladému veku dosahuje už zavídenia hodné kúsky. Narodil sa v Anglicku, vyrastal v Austrálií, ale v súčasnosti drží plochodrážnu vlajku Spojeného Kráľovstvá poriadne vysoko. Reč je o Taiovi Woffindenovi, ktoré mu sa budem venovať vo svojom druhom článku.

Názov článku môže nabádať, že začneme niekde v roku 1950. Samozrejme mohli by sme, zaujímavšie sa mi zdá obzrieť sa za nedávnou minulosťou a tak trošku filozovať nad budúcnosťou. Plochá dráha na Slovensku sa už dlhšiu dobu prakticky zužila už len na pojem plochá dráha v Žarnovici. Tak ako každý šport tak aj plochá dráha striedala úrodné roky s tými povedzme, že slabšími. Posledné dve desaťročia su ukážkovým príkladom na taký menší rozbor.