Voda se valila na povrch, ale led vydržel

Mělice – Jelikož se reportáže a výsledků ze závodu zhostil náš redaktor Martin Klindera, jehož článek si můžete přečíst níže, chopím se já sepsání svého osobního ohlédnutí za tímto podnikem z trochu jiného pohledu.
Když jsem se večer před odjezdem chystal na cestu z Kopřivnice do Mělic, za okny burácel silný vítr doprovázen deštěm. Po chvíli mi po internetu přišla od Martina zpráva, že prší taky v Pardubicích. A jejda, říkal jsem. To se beztak nepojede.

Ráno mi zadrnčel budík a já s nadšením vstanul. Ano, kdybych měl vstávat do zaměstnání, tak bych asi tak radostně nevstával. Ihned jsem vyhlédl z okna a tam mě čekalo nemilé překvapení. Všechen sníh, co napadl jen dva dny předem. byl pryč a stále poprchávalo, ale hlavě bylo hodně nad nulou. Vyrazil jsem na vlak, který odjížděl v šest ráno. Ještě jsem rychle napsal esemesku Petrovi Makuševovi, jak je v Pardubicích a jestli se jede. Přišla mi jen krátka, ale jasná odpověď: „Jede se!“ Oddychl jsem si a pospíchal na vlak.

Do Pardubic jsem se dotrousil s několika přestupy v 9:32. Na nádraží mě vyzvedl Petr Makušev a po malé zastávce u něj doma, kde nám jeho žena uvařila výtečný oběd, jsme vyrazili za zamrzlou plochu do Mělic. Nikdy jsem tam nebyl, takže jsem absolutně nevěděl, kam jedeme. Nevadí, Petr tam trefil bez problémů.

Když jsme dorazili na okraj rybníka, kde byla vytyčená dráha a depo, stálo už na okraji rybníka množství nažhavených diváků. Vždyť toto odvětví ploché dráhy bylo na Pardubicku k vidění před nějakými čtyřiceti léty. Přijeli jsme  akorát, takže netrvalo dlouho a první jezdci už vyrazili na trať. Hlavní protagonista tohoto podniku Radek Hutla si do své dvojice přizval svého syna Lukáše Hutlu a chtěli se na domácí půdě předvést v tom nejlepším světle. To se jim také v některých jízdách dařilo, ovšem pro ně byla jistě hlavní výhra, že se tento závod uskutečnil a dojel od začátku do konce.

Hlavním favoritem nebyl ovšem nikdo jiný než Jan Klatovský, který se objevil letos vůbec poprvé na ledové ploše na českém území. Do party mu přijel pomoct Martin Leitner. Pár to byl velmi kvalitní a to potvrdil také ve všech svých  jízdách.

Dobře se vedlo také lídrům celkové klasifikace Andeji Divišovi s Petrem Klauzem. Ti nenechali nic náhodě a i přesto, že nebyli dnes první, jsou stále vedoucími muži šampionátu, což si vyjeli v rozjezdu. Pokud by se už další závod letos nepodařilo uskutečnit, stanou se také latošními mistry.

Dobrou formu podali také osenští ledaři Lukáš Volejník a Jan Pecina, kteří se přiblížili v celkové klasifikaci na dvojici Diviš – Klauz, ovšem v rozjezdu Lukáš Volejních nestačil na Andreje Diviše. V kuloárech se také začlo proslýchat, že Osenští začnou ještě letos na uzemí své obce budovat umělý ledový ovál. To by byla bomba, co?

Konečné pořadí závodu tedy ovládl Jan Klatovský a Martin Leitner. Závody se vyvedly, i když v jednom momentu, asi pět jízd před koncem, se objevila prasklina v ledu, což mohlo znamenat konec závodu.Konec se ovšem zatím nekonal. Vytyčení dráhy se pořadatelé společně s jezdci rozhodli posunout a jelo se dál.

Jednou zajimavostí závodu byl také fotograf přímo pod ledem zamrzlého jezera. Jistě to musela být velice zajímavá podívaná na ledovou plochou dráhu zespodu.

Po vyhlášení vítězů jsem ještě prohodil pár slov s některými přítomnými plošináři, kterých tu tentokrát bylo požehnaně a jelo se domů. Teda do Přelouče, kde mě Petr Makušev vyhodil na vlakovém nádraží a já teď putuju spoustu kilometrů do mé rodné vísky v Kopřivnici. Dle původního kalendáře se hned zítra mělo jet u nás na Moravě, ale led na větřkovické přehradě nevydržel.Pak se to přesunulo do Růžené, ale zprávy z jihu Čech byly dnes taky špatné. Led nevydržel nápor oblevy.

Proto už můžeme jen doufat, že ještě příroda dovolí a zamrzne a my fanoušci tohoto krásného sportu budeme moci sledovat nezapomenutelný adrenalín. Pokud však ne, můžeme se jen těšit na novou sezónu na škváře. Takhle bych asi ukončil můj výlet za plochou dráhou, je právě 20 hodin a já jdu tento článek publikovat na Speedway Fakta.

I přesto, že „jediné české médium“ stále tvrdí, že jedině oni mají své redaktory na všech závodech po celém světě a v žádném případě nepoužívají jiných zdrojů než těch vlastních, my jsme dnes za pecí doma nezůstali a vyjeli do Mělic v plné sestavě (Tomáš Wanke, Martin Klindera, Vojta Zavřel a taky Petr Makušev nebo třeba Miroslav Kövešlygety. Speedway Fakta nemusí své čtenáře lákat na své stránky pomluvami konkurence, to nemáme zapotřebí. K nám chodí čtenáři sami a doufám, že rádi. Protože jedině my jako jediné české médium…….ale FUJ! Tuto frázi radši necháme konkurenci ta ji určitě potřebuje daleko více.