Berlín – Berlínská čtvrť Wilmersdorf bude tento víkend hostit již 33. finále mistrovství světa družstev na ledové ploché dráze, která se jezdí nepřetržitě od roku 1979. Pochopitelně v něm v historii hrají prim jezdci Ruska, kteří zvítězili 28x.
Pouze 4x se museli sklonit před uměním soupeřů a to Švédska (1985,1995, 2002) a jednou Německa (1983). Na stadionu ve Wilmersdorfu, který nese jméno bývalého starosty městské části a velkého příznivce motorismu Horsta Dohma, se jede finále již po sedmé a Berlín je tak rekordmanem. Hned za ním je Inzell (5) a Krasnogorsk (4). V minulosti se pak finále uskutečnilo většinou jen jednou v takových zajímavých místech jako je Eindhoven, Deventer, Grenoble nebo Oulu a Frankfurt.
I letos jsou pochopitelně jasnými favority jezdci Ruska. V jejich nominaci mě zaujala skutečnost, že ne bratrská dvojice Ivanovů nebo Chomicevičů plus Krasnikov, tak jako častokrát v minulosti. Ale první tři z finále Ruska a basta. Danil Ivanov, Dmitrij Chomicevič a Krasnikov představují neuvěřitelnou sílu, kterou snad ani nejde porazit, natož porážet. Určitou možností, jak se mezi ně vklínit, je tradiční osobní i klubová nevraživost mezi jezdci z východu – Ivanov a Chomicevič jsou z Togliatti a Krasnikov z Ufy. Složení ostatních týmu však dává letos reálnou naději na zisk medaile pro naše jezdce. Anton Klatovský má evidentně formu, kterou si přivezl z Ruska a Jan je rovněž v dobré konstelaci. Hlavní výhodou našich jezdců ale je skutečnost, že tři naši soupeři v boji o medaile jsou výrazně oslabeni. Domácímu Německu bude chybět Bauer, který se nesnáší s manažerem Liebmannem a reprezentaci odmítl. Pletschacher, Niedermaier i Kirchner jsou všichni k poražení a zejména pro Antona by to neměl být problém. Jen je nepodcenit. Finům bude chybět zraněný Aakko a o trojici Jaerf, Malinen, Lehtinen platí to samé co Němcích. Navíc překvapení letošní sezóny Jaerf při GP v Rusku nic nepředvedl a z osmnácti členného pole je beznadějně poslední. I Švédové budou oslabení a to o legendu Posu Seréniuse, který by na finále určitě měl, i když se neprobojoval do GP. Ale rozhodl se dát příležitost mladším. Pochopitelně trojice Svensson, Lindström a Koij je i tak hodně dobrá. Navíc Anton v Rusku vyzrál nad Svenssonem jen jednou. Holanďany v sestavě Tuinstra, Holstein a Stellingwerf by naši měli, jak říkají Poláci, porazit podvojně. Ale opět, …nepodcenit. Největšími soupeři by pak měli být Rakušané. Trojice Zorn, Simon a Leitner je silná. Při poslední GP v Togliatti Anton Zorna porážel. Ale ten je v Rusku vždy poloviční oproti kontinentu. S jedinou výjimkou v roce 2003, kdy se stal vicemistrem světa. Simon v Rusku jezdil lépe než Zorn, ale i toho Anton porazil. Navíc si Simon z Ruska přivezl bolestivé zranění žeber.
Zkrátka letos je k té medaili opravdu blízko. A tak v sobotu krátce po sedmnácté hodině všichni i na dálku držme palce. Hned první jízdu dvoudenního klání mají naši dobrou, jedou s Rusy. Mohou jen překvapit.
hotel je zamluven,v sobotu ráno vyrážíme