Krzysztof Cegielski zase stojí na nohou

  Čtyřiatřicetiletý Krzysztof Cegielski je dnes znám hlavně jako spolukomentátor televizních přenosů ze závodů, plochodrážní expert, manažer Janusze Kolodzieje a předseda sdružení Metanol, které se snaží pomáhat jezdcům v problémových situacích. Před jedenácti lety, byl i nadějným závodníkem, který se propracovával do absolutní světové špičky, pak ale přišel nešťastný pád ve švédské lize a všechno bylo jinak.S plochou dráhou začal „Cegla“ v Gorzówě a už jako junior si vybojoval první cenné úspěchy. V roce 1999 byl druhý na polském juniorském mistrovství a následující rok byl druhý i na juniorském světovém šampionátu jednotlivců doma v Gorzówě. Úspěchy bral i při vstupu mezi seniory. Roku 2001 byl členem stříbrného polského týmu ve Světovém poháru a třetí na mistrovství Evropy jednotlivců. V další sezoně obsadil druhé místo v polském individuálním šampionátu a v jeho premiérovém roce v Grand Prix celkově skončil 16. . V roce 2003 začal Krzysztof jezdit v polské lize za Atlas Wroclaw a celkem se mu vydařily i první dvě Grand Prix v Chorzowě a Avestě. Sám o sobě říká, že nemá velký talent pro plochou dráhu a úspěchy získal jen 120% přípravou na závody.

3. června 2003 čekal Krzysztofa závod švédské Elitserien, jeho Elit Vetlanda hostila Rospiggarnu Hallstavik. “ Cegla“ původně nebyl do rozhodující 15. jízdy nominován, ale přemluvil manažera Bosse Wirebranda a nakonec v ní vystartoval spolu s Alešem Drymlem. Za soupeře měli Jonase Davidssona a Ryana Fishera. Krzyszek Cegielski měl startovní pozici až u mantinelu. V první zatáčce jezdci neměli dostatek místa a došlo k „domino“ efektu na jehož konci byl právě Krzyszek. Navíc měl smůlu, že po pádu ho jeden z motocyklů udeřil do zad a přirazil k mantinelu. Následoval odvoz do nemocnice, ve které mu bylo diagnostikováno poškození 12. obratle a míchy.

I když Krzysztof Cegielski věděl jak vážné je to zranění, věřil že se brzo k závodění vrátí ( po pádu zakoupil ještě dva nové motory a až dva roky po nehodě prodal svých osm motorek). Ve Švédsku měl výborné podmínky pro rehabilitaci a přestože mu lékaři nedávali větší šance k tomu, že bude znovu chodit, nevzdával se a stále cvičil a věnoval se plavání (ve kterém se tak zlepšil, že mu podle jeho slov jde líp než před nehodou) i když zpočátku nohy vůbec necítil. Stále si udržoval pozitivní myšlení.

Před dvěma lety si v Krakówě splnil sen a znovu se posadil do sedla motocyklu ( jediného který si ponechal) a za pomoci přátel v čele s Januszem Kolodziejem obkroužil několik koleček na krakowském stadionu. Po tomto zážitku je jak sám říká nasycen a na další ježdění už chuť nemá.

To, že se nikdy nevzdal a léta mravenčí práce (cvičení a rehabilitace) přinesla efekt. “ Cegla“ se letos znovu postavil na nohy, i když zatím potřebuje podporu při chůzi, stále na sobě pracuje a překonává stále větší vzdálenosti. Myslí si, že přes svůj zdravotní handicap neměl horší život a 31. května má naplánovanou svatbu se svou přítelkyní basketbalistkou Wisly Kraków Justynou Źurowskou.